Vznik stavby

16.06.2015 16:54

Vesnice Ostrov vznikla asi ve 2. polovině 13. století, založil ji rod pánů Lomnických z Tasova. V roce 1572 nechal Jakub Míta z Vostrova postavit rytířské sídlo, pivovar a  čtyřoblouký kamenný most přes Oslavu. V roce 1609 byl prodán Ostrov s tvrzí, farou, dvorem, mlýnem, pivovarem, mýtem a rybníky majitelem Václavem Michtou z Radostína Tomáši Soběhrdovi z Kozlova, kterému však byl později majetek zkonfiskován za účast na stavovské rebelii po bitvě na Bílé Hoře. V roce 1621 propukl ve vsi požár a spálil její velkou část včetně rychty. V roce 1624 byl zabavený majetek prodán za 9 000 zlatých majiteli Dačic a Nového Veselí, Lvu Burianu Berkovi, hraběti z Dubé a Lipé. Po dvouletém  pronájmu  odkoupil  dne 20. června 1709 Ostrov s rytířským sídlem, kostelem, mýtem, se  všemi  robotami,  právy a výsadami od  veselského  panství  opat žďárského  kláštera  Václav  Vejmluva (P. Sošková 2009). Opat Vejmluva využil výčepního práva bývalé ostrovské rychty a v roce 1720 dal vystavět  klášterní  hostinec,  který  sloužil  pro  odpočinek  církevních  hodnostářů  při cestě do Žďáru či na Křižanovské panství.

Vznik klášterního hostince je jedním z důkazů tvůrčí spolupráce osvíceného mecenáše a geniálního umělce. Jan Sedlák pak doplňuje  detaily o jejich setkání: "V roce 1706 se umělec na základě předchozího doporučení objevil u opata cisterciánského kláštera ve Žďáře nad Sázavou, Václava Vejmluvy. Santini tak nejpozději v tomto roce navázal známost a spolupráci se svým nejvýznamnějším stavebníkem, mecenášem a ideovým inspirátorem. Nikde jinde nedosáhla architektova tvůrčí činnost takového časového a územního rozpětí, takové typologické, ikonografické a stylové rozmanitosti jako právě ve Žďáru nad Sázavou a širokém okolí." (Sedlák 1987) „Vejmluva byl po dlouhá léta příznivcem J. B. Santiniho a zabýval se ideovým konceptem umělce, se kterým po léta tak intenzivně spolupracoval. Vnikl do myšlenkového světa Santiniho tak dokonale, že mohl po smrti umělcově dokonce interpretovat jeho výtvarné záměry, které Santini nemohl již plně realizovat." (V. Kotrba 1976).

Hostinec byl vystavěn na půdorysu ve tvaru „W“,  což může  symbolizovat  jak  anagram  jména opata, k čemuž  se přiklání většina literárních autorů, ale objevuje se také názor, že „W“ symbolizuje postavení na paměť sv. Václava (P. Sošková 2009). Detailně je pak hostinec popisován Mojmírem Horynou: „Hlavní  budova  hospody  je koncipována  jako  krystalická  srostlice  tří  autonomních  objemů.  Z nich  střední,  patrový  je založen  na  půdorysu  hlubokého  obdélníku,  do  kterého  jsou  zaklíněna  symetrická  přízemní boční křídla na půdorysy nakoso postavených čtverců.“ (M. Horyna 1998). V analogické podobě tento kompoziční princip nacházíme pouze v koncepci zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, který podle Santiniho projektu stavěl v letech 1721-1723 František Maxmilián Kaňka pro nejvyššího kancléře Českého království, Františka Ferdinanda Kinského. Podoba mezi zámkem v Chlumci a ostrovského hostince je i v půdorysné kompozici, která u Karlovy Koruny představuje kruhový základ se třemi vetknutými čtvercovými křídly, u hostince pak dvě čtvercová křídla vetknutá do obdélníku. V kompoziční ose, v průniku obou základních hmot, jsou řešena točitá schodiště (v hostinci dnes již pouze do sklepa, původně patrně i do 1. patra).

Vzhledem k předpokládanému rozsahu a reprezentativní okázalosti původní stavby lze předpokládat, že hostinec  v Ostrově nebyl jen venkovským šenkem či panskou hospodou, ale byl spíše letohrádkem představeného žďárského cisterciánského kláštera Václava Vejmluvy. Přízemí hlavní budovy sloužilo jako vstupní reprezentativní prostor, v jižním křídle pak byly poskytovány pohostinské služby a severní křídlo sloužilo k provozu. Nejstarší písemné zmínky o hostinci pocházejí z pozemkových knih žďárského klášterního velkostatku z roku 1771.  Dle katastrální skici měl hostinec dvoukřídlou hospodářskou budovu s klenutými chlévy příčně pod dvorem, vozovou kolnu, západní budovu a stodolu s chlévy na jižní hranici dvora. Na hlavní budovu byla pak navázána středová stavba na pilířích a se sedlovou střechou. Dvůr byl obehnán ohradní zdí.

Hostinec v Ostrově nad Oslavou představuje ojedinělou barokní, nesakrální stavbu středoevropského významu, která  bezesporu náleží  mezi nejcennější součásti  architektonického dědictví České republiky, protože je příkladem  unikátního  řešení stavby českého, světoznámého, architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Památkovou hodnotu této stavby umocňuje skutečnost, že vznikala ve shodné době jako poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (kulturní památka ze seznamu UNESCO), tedy v době projektování a realizace ojedinělých a výjimečně koncipovaných staveb barokních staveb.

          

Zpět

Kontakt

Santiniho hostinec
Ostrov nad Oslavou 38
594 45 Ostrov nad Oslavou
www.sambucus.cz

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode